OBECNÍ ÚŘAD 

V roce 1945 byla na č. p. 18 zřízena úřadovna místního národního výboru, také zde byla později zřízena dětská školička a v téže budově byla otevřena prodejna potravin (byla zrušena v roce 1978), o kterou se starala paní Jiřina Bednářová z č. p. 22. V roce 1959 byla budově místního národního výboru opravena fasáda. Roku 1976 bylo provedeno administrativní sloučení obce s Kamenicí nad Lipou a místnost místního národního výboru nadále sloužila jako knihovna. K obnovení místnosti obecního úřadu došlo v roce 1992, kdy se obec Lhota-Vlasenice opět osamostatnila od Kamenice nad Lipou. Od roku 1968 byla v levé části budovy provozována hospůdka, pro kterou se vžilo pojmenování „HAMPEJZ“, v roce 2010 došlo k přestěhování hospody do nově vybudovaného kulturního domu.

1_Obecní úřad

KULTURNÍ DŮM

Původně byla tato budova postavena jako budova školy, její výstavba proběhla v letech 1844 – 1845. V roce 1908 objekt koupil od obce pan Matěj Bednář za 3001 korun. Později budova sloužila jako hospoda, kterou provozoval jeho syn Rudolf Bednář. Od této doby objekt nesl pojmenování „Hospoda U Rudolfů“. Objekt zakoupili družstevníci a zřídili zde sál s parketovou podlahou a přestavěli zde jednu bytovou jednotku. V roce 1994 objekt za 30 000 Kč odkoupila od JZD Kalich obec Lhota-Vlasenice. Objekt byl částečně zrekonstruován v letech 1995 – 1996 a obcí je využíván jako kulturní dům. V roce 2009 byla budova svépomocí občanů obcí Lhota a Vlasenice zbourána a na jejím místě byl s finanční pomocí dotace vystavěn v letech 2009 – 2010 nový kulturní dům. Slavností otevření nové budovy proběhlo 30. 10. 2010.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

2_KD_soucasnost

KAPLIČKA

Výstavba kapličky zasvěcené svatému Prokopovi se uskutečnila v roce 1885. V říjnu tohoto roku do ní byl instalován zvon, který byl do té doby umístěn na sloupu před číslem popisným 21. V průběhu II. světové války byl zvon z kapličky odcizen. V roce 2003-2005 proběhla rozsáhlejší rekonstrukce tohoto objektu. Pan Oldřich Houška starší ku příležitosti této rekonstrukce uspořádal veřejnou sbírku na pořízení nového zvonu. Ve sbírce bylo vybráno 146 700 Kč. Zvon, odlitý ve zvonařské dílně paní Marie Tomáškové – Dytrichové v Brodku u Přerova, byl pořízen za 141 015 Kč. Slavnostní vysvěcení zvonu proběhlo 5. 7. 2005.

3_kaplicka

3_kaplicka_interier

3_zvon

ŠKOLA

Nová školní budova byla postavena v roce 1908. Levá část budovy sloužila jako byt pro učitele. V pravé části budovy byly školní třídy. Ve vlasenické škole se vyučovalo do roku 1975. Od tohoto data dodnes je škola využívána pro bydlení. V roce 2022 byla dokončena kompletní  rekonstrukce, kdy byly přistavěny nové bytové jednotky.

4_skolaSnímek obrazovky 2023-03-24 v 12.35.49

HASIČÁRNA

Hasičárna ve Vlasenici byla postavena v roce 1931. Její rekonstrukce proběhla v roce 2004.

6_hasičarna

VAŇÁSKŮV MLÝN

Bývalý vlasenický mlýn, č. p. 34, se nachází 800 m jihozápadním směrem od obce Vlasenice. Je vystavěn u Lhotského potoka. Prvním majitelem mlýna byl pan Jan Vaňásek, nar. 9. 12. 1840. Mlýn postavil v roce 1877. V roce 1912 mlýn vyhořel a k jeho obnovení došlo v roce 1914. Posledním mlynářem byl pan Jan Vaňásek mladší, nar. 28. 12. 1911. Podle rozsudku z 9. 6. 1954 převzal polovinu mlýna československý stát. V roce 1953 byl Jan Vaňásek nespravedlivě odsouzen za velezradu na 15 let. V roce 1968 odkoupil p. Vaňásek polovinu mlýna zpět do svého vlastnictví za 21 000 Kčs. V roce 1989 byl soudně očištěn – rehabilitován – jako nespravedlivě stíhaný. Obec Lhota-Vlasenice společně s městem Kamenice nad Lipou jej finančně odškodnila částkou 21 000 Kč, pan Vaňásek zatvrzele trval na tom, že nechce nic navíc, ačkoli hodnota peněz byla zcela jiná, než v době, kdy mlýn odkupoval od státu. Nyní je budova v soukromém vlastnictví a slouží k rekreačním účelům.

5_mlýn

POMNÍK OBĚTEM I. SVĚTOVÉ VÁLKY

Oprava návsi současně s obnovou pomníku obětem I. světové války byla provedena v roce 2014. Ve stejném roce byla 30. 8. při slavnostním zakončení I. Mezinárodního sochařského symposia konaného v obci Vlasenice do blízkosti pomníku umístěna socha švédského sochaře pana Larse Windenfalka. Socha má být chápána jako památník obětem všech totalitních režimů.

7_pomnik_historie

8_pomnik_novy